Historie

Mokřany:

Bývaly od 14. stol sídlem vládyků z Mokřan. Z vládyckého dvora nejspíše pochází hospodářská usedlost čp. 1. " U Máchů", ležící na východním kraji vesnice trochu o samotě nad rybníkem, nyní patří Davídkovi. Ve zdi u vchodu tohoto rozlehlého a výstavného statku je nízká kaplička s taškovou stříškou. Nedaleko v zahradním plotě téhož statku stojí ze žuly tesaná osadní zvonička, k níž vchází se po šesti kamenných stupních. Má ve výklenku mariánskou sošku, dole letopočet 1881 a nahoře pod železným křížkem zvonek.
Je jisto, že vládykové z Mokřan měli tu tvrz, ale není již po ní stopy. Domníváme se, že stávala na nynější zahradě "U Máchů" na návrší, jež se sklání k rybníku, kteréžto místo bylo pro ni nejvhodnější. První ze zdejších rytířů je nám znám Vilém z Mokřan r. 1369. V 15. stol. byl tu rod Řídlů (Hřídlů), z něhož se připomíná r. 1462 Jan Řídlo z Mokřan na Nedrahovicích. V erbu měl na modrém štítě bílého čápa, jsa příbuzný s vládyky z Počepic.
Patřila mu napřed jen část Nedrahovic a asi od r. 1496 celá ves kromě mlýna. Na tvrzi nedrahovické byl do r. 1507, načež koupil Hostišov, který podržel do r. 1520. Po Řídlovi náležely Mokřany na konce 15. stol. vládykům z Nechvalic, kteří je připojili ke statku nechvalickému. (Ottův "Slovník naučný", XVII., 514 a Sedláčkovy " Hrady a zámky", XV., 243.) Od těch dob nebyla již tvrz mokřanská obývána a brzy zanikla. Když pak Diviš z Nechvalic prodal r. 1502 celý svůj statek Václavovi a Ladislavovi Popelům z Lobkovic, spojeny i Mokřany s Vys. Chlumcem. Nějakou část Mokřan, nevíme kterou, přikoupil r. 1592 ke svému statku Jindřich Počepický z Počepic, ale i ta patřila trvale od r. 1609 s celou ostatní vsí ke Chlumci. Mokřany leží jihovýchodně od Libčic a Nechvalic v údolí nad rybníkem Mokřanským (1 ha 90 a), jímž protéká Setěkovský potok. Okolo vede silnice od Nosetína k Nechvalicům. Ves dostala nejspíše od mokřin.
Zmínky zasluhuje, že Palacký ve svém "Popisu král. Čes." uvádí na str. 602. jako nezjištěnou někdejší ves v bývalém Berounsku Vokřany. Sedláček ve svém "Místopis. slov. histor." na str. 974. se domnívá, že jsou to nynější Mokřany.
K osadě patří víska Setěkovy. Setěkovy (původně Setěchov, Setěkov i Setíkov) stihl zvláštní osud: na žádných mapách vojenských (rakouských), jinak velice podrobných nebyly zakresleny; zapomnělo se na ně! Nebyl vyznačen ani potok Setěkovský, který teče romantickým údolím, sevřeným vysokými, listnatými stráněmi, ani rybník Setěkovský (1 ha 33 a). Nic z toho nebylo na mapách a tak se stalo, že velitelé vojenských oddílů, když se tudy o manévrech ubírali, byli udiveni, že tu jsou nějaké Setěkovy. 
Osadu založil asi ve 14. stol. Setěch; bývala druhdy větší a patřívala ke tvrzi mokřanské a s tou od konce 15. stol. k Nechvalicům. V témže století zpustla, snad požárem, ale nezanikla; zůstaly z ní na naše časy 3 chalupnické osady u rybníka. K těm přibyl v poslední době ještě barák pod hrází. Okolo vede vozová cesta do Mokřan. Opodál nad potokem ve stráni jest osamělý domek patřící k Meznému. 
Mokřanská osada čítá 23 čís. Se 122 obyv. (r. 1920 se 151, r. 1843 19 čís. Se 157 obyv.) Je tu trafika, kovář a obuvník. 


čerpáno z knihy: SEDLČANSKO, SEDLECKO A VOTICKO. - Díl čtvrtý.
Čeněk Habart (1941) Str. 470-471.


 

Prosím všechny, kteří vlastní nějakou starou fotografii Mokřan, či pohlednici např. z Nechvalic, ať mě kontaktují.

Předem děkuji za ochotu.

admin